Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření pro rizikové profese: Co přináší zaměstnancům i firmám?

Od 1. ledna 2026 je účinný zákon č. 324/2025 Sb., který zavádí povinný příspěvek zaměstnavatele týkající se spoření na důchod (tzv. penzijko) u vybraných rizikových prací. Netýká se však všech zaměstnanců ani všech zaměstnavatelů, jak by se podle některých komentářů mohlo zdát, ale pouze těch, kteří jsou dlouhodobě vystaveni vysoké fyzické zátěži nebo zdraví ohrožujícím pracovním podmínkám, jež jsou podle hygienických předpisů zařazeny do 3. kategorie rizikovosti. Rozhodující nejsou názvy profesí, ale konkrétní rizikové faktory na pracovišti.

Nový zákon má pomoci zajistit vyšší finanční bezpečí lidem, kteří kvůli dlouhodobé práci v náročných podmínkách často nemohou vykonávat své povolání až do řádného důchodového věku. Zákon byl přijat jako součást důchodové reformy, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Rizikovým profesím tak nabízí jinou formu kompenzace – povinné spoření na stáří, ze kterého mohou v budoucnu financovat například předdůchod. 

Pojďme se na tyto změny podívat detailně.

Koho přesně se povinné spoření týká

Zákon nerozlišuje zaměstnance podle odvětví, ale podle kategorie práce, kterou určuje zaměstnavatel v součinnosti s orgánem ochrany veřejného zdraví (hygienou práce).

Povinnost se týká prací spojených s rizikovými faktory, jako je chlad, teplo, vibrace, hluk nebo prach v míře překračující hygienické limity. Typicky se může jednat například o svářeče, kováře, lakýrníky, lesní dělníky, skladníky v mrazírnách, pracovníky ve stavebnictví, hutnictví, slévárenství nebo v těžkých výrobních provozech.

Povinnost zaměstnavatele vzniká pouze v těch kalendářních měsících, ve kterých zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce. Směna rizikové práce je taková směna, ve které zaměstnanec vykonával rizikovou práci po její převážnou část.

U nerovnoměrně rozvržených směn platí, že:

• kratší nebo delší směny se přepočítávají na osminy,

• každá započatá hodina se počítá jako 1/8 směny.

  
  

Pokud zaměstnanec pracuje střídavě v různých kategoriích práce, povinnost vzniká pouze v měsících, kdy jsou splněny výše uvedené podmínky. Nikoli v obdobích dlouhodobé pracovní neschopnosti, dovolené nebo jiných nepřítomností, kdy rizikovou práci fakticky nevykonává.

Co musí zaměstnanec udělat

Zásadní praktická věc je, že povinný příspěvek zaměstnavatele nevzniká automaticky „sám od sebe“. Zákon stojí na tom, že zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit, že uplatňuje právo na povinný příspěvek na produkt spoření na stáří.

Teprve první kalendářní měsíc následující po tomto oznámení se stává tzv. prvním rozhodným obdobím, za které může zaměstnavateli vzniknout povinnost příspěvek zaplatit. Za předpokladu, že jsou splněny i podmínky výkonu rizikové práce (alespoň tři směny v měsíci).

V oznámení zaměstnanec uvádí zejména:

• penzijní společnost,

• číslo účtu penzijní společnosti, na který má být příspěvek zasílán,

• případně další údaje nezbytné k provedení platby.

  
  

Pokud zaměstnanec oznámení nepodá, zaměstnavateli povinnost platit příspěvek nevzniká. Zákon zaměstnanci neukládá povinnost se spoření účastnit. Účast je na jeho rozhodnutí. Finanční rozdíl v důchodu při (ne)účasti však může být zásadní. Tato možnost se týká i zaměstnanců, kteří již penzijní spoření mají uzavřené z dřívějška.

Na jaké produkty lze povinný příspěvek posílat

Zákon vymezuje tzv. produkt spoření na stáří pouze jako:

• penzijní připojištění (PP) nebo

• doplňkové penzijní spoření (DPS).

Na jiné formy spoření nebo investic nelze povinný příspěvek zaměstnavatele použít.

Co musí udělat zaměstnavatel

Zaměstnavatelům vzniká od 1. 1. 2026 zcela nová administrativa, která zahrnuje:

1. Informační povinnost

Zaměstnavatel musí zaměstnance písemně informovat o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění ještě před tím, než zaměstnanec začne rizikovou práci vykonávat.  

U zaměstnanců, kteří rizikovou práci vykonávali již k 1. 1. 2026, platí přechodná lhůta do 15. 1. 2026.

2. Evidenci zaměstnanců, na které se povinnost vztahuje

Zaměstnavatel vede evidenci zejména o:

• zaměstnancích vykonávajících rizikovou práci, kteří uplatnili právo,

• datu uplatnění práva a údajích k penzijnímu produktu,

• počtu směn rizikové práce v jednotlivých měsících,

• výši zaplacených příspěvků a datu jejich úhrady.

Záznamy musí být uchovávány po dobu 10 let. Kontrolu plnění provádí územní správy sociálního zabezpečení.

3. Poskytování potvrzení

Zaměstnavatel:

• po první úhradě povinného příspěvku vydá zaměstnanci potvrzení o jeho zaplacení,

• při skončení pracovního poměru vydá potvrzení o době trvání účasti na povinném spoření a o poskytnutých příspěvcích.

Kolik bude zaměstnavatel přispívat

Povinný příspěvek činí 4 % z vyměřovacího základu (tedy z téhož základu jako pojistné na sociální zabezpečení, což v praxi v podstatě odpovídá hrubé mzdě):

• počítá se za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec vykonával rizikovou práci,

• částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru,

• příspěvek je splatný do konce následujícího kalendářního měsíce.

Sazba je pevně stanovena zákonem a není na volbě zaměstnavatele.

Kdy příspěvek nevzniká

Zaměstnavatel není povinen přispívat, pokud:

• zaměstnanec v daném měsíci neodpracoval alespoň 3 směny rizikové práce,  

• zaměstnanec neuplatnil právo (neoznámil, že o povinný příspěvek stojí),

• zaměstnanec sice právo uplatnil, ale neposkytl údaje potřebné k platbě.

  
  

Sankce: co hrozí při nesplnění povinností

Za nesplnění povinností mohou zaměstnavatelům hrozit pokuty až:

• 2 000 000 Kč při nezaplacení povinného příspěvku,

• 200 000 Kč za nesplnění informační povinnosti nebo nevydání potvrzení,

• 50 000 Kč za nedostatky v evidenci a uchování záznamů.

Co z toho plyne v praxi

• Zaměstnanci, kteří rizikovou práci vykonávají, by měli vědět, že příspěvek nevzniká automaticky. Je potřeba právo aktivně uplatnit a dodat údaje k penzijnímu produktu.

• Zaměstnavatelé by měli mít jasno v tom, které práce spadají do zákonné definice rizikové práce, a podle toho nastavit interní procesy. 

• První týdny roku 2026 mohou být administrativně náročnější, hlavně kvůli informační povinnosti vůči stávajícím zaměstnancům.

  
  

Ačkoliv se nová povinnost týká relativně úzké skupiny zaměstnanců, představuje důležitý krok ke zvýšení finanční jistoty lidí pracujících v dlouhodobě náročných a zdraví ohrožujících podmínkách a zároveň jim dává příležitost lépe zajistit svou budoucnost.

Ráda pomohu zaměstnavatelům s praktickým nastavením povinností a administrativy, zaměstnancům pak s rozhodnutím, zda a jak povinné penzijní spoření využít, včetně výběru a nastavení řešení tak, aby novou možnost skutečně využili ve svůj prospěch. Pokud máte otázky, ozvěte se mi.

Kontaktujte mě